Electro swing je v rodině elektronických hudebních směrů stále oblíbenější. Podle nás tedy nastává ideální čas vám jej patřičně představit.
Pokud se s tímto pojmem setkáváte poprvé, nebo kolem vás někdy jenom tak bez políbení prolétl, vězte, že electro swing je přesně tím, co toto dvouslovné spojení naznačuje – kombinací elektronické hudby s oblíbenými žánry první poloviny minulého století, především pak swingem a jazzem. Právě spojení starého a klasického, zkrátka „retro“ s moderním dodává electro swingu na atraktivitě. Nezřídka se totiž stává, že osloví i posluchače, jimž je čistě elektronická hudba cizí.
Na poutavosti electro swingu dodává i široká škála způsobů, jakým lze tento styl uchopit. Vychází ze stylů, jejichž variabilita je úžasná. Samotný jazz má doslova kvantum podžánrů. Díky tomu je studnice inspirace pro umělce prakticky bezedná.
Historie
Přestože se tento žánr dostává do módy až v posledním desetiletí, jeho kořeny sahají o nějakou dekádu dále. O první pokusy zkombinovat elektronickou hudbu se starým dobrým vintage swingem či jazzem se DJové pokoušeli již v osmdesátých letech. Tvůrci jako Frankie Knuckles či Marshall Jefferson starými melodiemi nezřídka ozvláštňovali svoje sety. I v devadesátých letech si tyto klasické žánry nacházely cestu do moderní hudby – většinou šlo však o pouhé ojedinělé kusy hip hoperů (Lucas či Jimmy Luxury) či DJů (Mr. Scruff). O electro swingu jako žánru však ještě nemohla být řeč.
Na přelomu století však pomalu rostla větev electro swingu z elektronických žánrů nu-jazz, acid lounge, trip jazz či acid jazz. Právě posledně jmenovaným jsou ovlivňovány první desky jedné z předních osobností electro swingu, rakouského DJ jménem Parov Stelar. Electro swing se s ním a tělesy jako Caravan Palace či Greenskeepers Swing (zkráceně G-Swing) díky svému svěžímu a chytlavému zvuku pomalu dral nahoru v žebříčku popularity až do míst, která mu náleží dnes. Přičemž se dá předpokládat, že jeho věhlas ještě poroste.
Co poslouchat
Množství uskupení, jejichž tvorba se přiklonila k electro swingu, rostlo ruku v ruce se zájmem o žánr a tak jako v každé oblasti platí pravidlo, že „sto jazyků, sto chutí“. Abyste našli „to své“, doporučujeme zaposlouchat se do electro-swingových kompilací, pravidelně vydávaných labely jako Wagram Music nebo Jazz & Milk Recordings. Ostatně, stačí patřičně provětrat youtube a v takové kompilaci nalézt své vyvolené.
Kromě výše jmenovaných Parov Stelar, Caravan Palace a G-Swing však za zmínku stojí alespoň dvě tělesa, která se k hlavní vlně electro swingu postavila osobitě. Album Ballroom Stories od Waldecka zaujme notně sníženým tempem. Deska sice není zcela vhodná na taneční akce, její posluchačské kvality jsou však mimořádné. Mnohem dále od centra electro swingu pak leží švédská skupina Diablo Swing Orchestra. Ta totiž svá aranžmá ladí ještě navíc do metalu.
Kultura
Electro swing není ani zdaleka pouze o hudbě. Jeho nástup je totiž zapříčiněn i moderní retro módou. Lidé se zapálením znovuobjevují prvky kultury minulého století. Do obliby se tak dostaly swingové tance jako lindy-hop či charleston, případně jejich elektronické mutace. Na electro swingových párty nezřídka narazíte také na patřičnou, nádhernou dobovou módu. Nemůžete se pak divit, že si připadáte jako ve Velkém Gatsbym, filmu Baze Luhrmana.
Jako každý hudební žánr, také electro swing nalezl řadu odpůrců. Ti mu většinou vytýkají znásilňování klasických stylů, případně jeho monotónnost, ve kterou stereotypní elektronický podklad proměnil originální motivy minulého století.